Pondělí se probudilo do deštivého rána, nic výjimečného pro toto období a tuto zemi. Prší tady i několikrát denně a teď v říjnu právě začalo období, kterému tak důvěrně říkám - období dešťů.
Po nedělním kurzu sedím u stolu a rekapituluji celý víkend, hodinu po hodině. Jsem unavená, ale šťastná. Náš první kurz se moc povedl a moc jsme si to s mými kurzisty užili. I oni mi včera včera napsali děkovné emaily a já jim děkuji za jejich pozornost a chuť naučit se něco úplně nového.
Nebylo to však jednoduché, mnohdy se kurz přeměnil v obyčejnou nalejvárnu dat a informací. No, ale musím přiznat, někdy to jinak nejde, nelze na vše najít přirovnání, nebo poučit lidi příběhem. V některých praktických věcech jsme se dostali až za hranice toho, co jsem měla v plánu řešit, ale to nevadí, ráda uvítám každou příležitost, když si mohu rozšířit obzory a dovědět se něco nového.
Smutné na tom všem bylo, že nám čas uběhl tak rychle, že jsme si ani neuvědomili, že už je zase neděle a je potřeba se rozloučit. Inu každý den nám něco končí a zase začíná. Však místnost pro kurz se otevře zase v lednu, aby mohli i další zájemci nahlédnout do tajemné kuchyně Matice Osudu. Připojení na naší platformě jsme měli parádní, snad jediným přerušením našeho povídání byla chvíle, kdy jsem ve snaze něco zrychlit, jednoduše zavřela okno naší konference a bylo vymalováno.
Všichni se bez problému přihlásili do místnosti, kde se náš kurz odehrával, a pohodou bylo, že jsme byli každý v dosahu rodiny, což je jedinečná možnost právě takových online kurzů, jako jsme měli o víkendu.
Nezbývá mi než dodat, už se těším na další kurz, na další partu zvídavých lidiček toužících po vědění. Míst není moc, proto pokud se chcete naučit - Jak číst Matici Osudu - určitě se přihlaste tady a zajistíte si tak místo v první řadě.
S láskou
Shamanka
Komentáře
Okomentovat